První tištěné řecké Nové zákony
Začátek Evangelia podle Marka v Komplutenské polyglotě (Nový zákon byl vytištěn 1514). V levém sloupci je řecký text, v pravém sloupci je latinský překlad zvaný Vulgáta.
Začátek Evangelia podle Marka v Erasmově vydání řeckého textu Nového zákona (1516). V levém sloupci je řecký text, v pravém sloupci je Erasmův latinský překlad.
Komplutenská polyglota (1514): První vytištěný řecký Nový zákon
Kdy byl poprvé vytištěn a zveřejněn řecký text Nového zákona?
První edice řeckého textu Nového zákona byla vytištěna v roce 1514 jako pátý svazek Komplutenské polygloty (Polyglotta Complutensis). Complutum byl latinský název španělského města Alcalá de Henares. Tento velký vědecký podnik podnítil v roce 1502 toledský kardinál Francisco Ximénez, který ho také financoval. Ke spolupráci přizval celou řadu španělských učenců, mezi nimiž byli hebraisté a znalci řečtiny.
Tisk textu Nového zákona byl započat v roce 1513 a dokončen byl 10. ledna 1514. Vedle řeckého novozákonního textu byl souběžně uveden latinský text Vulgáty. V následujících třech letech byl vytištěn hebrejsko-aramejsko-latinský slovník a čtyři svazky Starého zákona v hebrejštině spolu s aramejským, řeckým a latinským překladem.
Povolení ke zveřejnění celého díla však udělil papež Lev X. až v roce 1520. A než se dostalo do oběhu, předstihl ho Nový zákon, který připravil holandský humanista Erasmus Rotterdamský (cca 1466–1536). K dispozici měl sedm řeckých rukopisů, z nichž nejstarší pocházel z 11. století.
Erasmovo vydání Nového zákona (1516)
Erasmův řecký Nový zákon vydal v březnu 1516 basilejský tiskař Johann Froben (Frobenius). Erasmus nazval toto vydání Novum Instrumentum omne, ale v dalším vydání (1519) se vrátil k důvěrně známému Novum Testamentum. První vydání mělo náklad 1200 výtisků. Za Erasmova života vyšlo celkem pět vydání bez nějakých větších změn (2. vydání z r. 1519 užil při svém překladu Nového zákona do němčiny M. Luther).
Erasmův řecko-latinský text byl hlavní předlohou Jana Blahoslava, kněze a biskupa Jednoty bratrské, při jeho překladu Nového zákona do češtiny (vyšel v Ivančicích letech 1564 a 1568) a pracovali s ním ještě překladatelé Bible kralické, kteří měli k dispozici již novější vydání Nového zákona, připravená reformovaným teologem Theodorem Bezou. Jiří Just, „Novum Instrumentum omne“, Nové Bratrské Listy 1 (březen 2016), s. 10-11.
Je například známo, že v jediném řeckém rukopise knihy Zjevení, který měl Erasmus k dispozici, chybělo závěrečných šest veršů. Erasmus nechtěl čekat, až získá úplnější rukopis a sám si je z Vulgáty přeložil do řečtiny. Při přípravě dalších vydání pracoval s dalšími a dalšími rukopisy a v rámci dobových možností text nadále vylepšoval. S pomocí této textově-kritické metody, neustále zdokonalované, vznikají edice biblického tex- tu v původních jazycích dodnes.
Vliv Erasmova textu na další překlady
Erasmus připravoval své vydání narychlo, nemohl se vyhnout četným chybám a užil pouze několika pozdních rukopisů. Někde provedl zásah podle svého zdání, a protože neměl žádný rukopis se závěrem knihy Zj 2 2 ,1 6 -2 1 ,přeložil tento text z latiny.