Kritická vydání řeckého Nového zákona
K vážnému studiu řeckého Nového zákona je třeba mít nejrůznější pomůcky. Mezi ně jistě patří např. slovníky a gramatiky novozákonní řečtiny, konkordance řeckých slov Nového zákona atd. Ale tou hlavní pomůckou je řecký text Nového zákona, který je dostupný v kritických edicích. Řecký Nový zákon vyšel poprvé tiskem v roce 1516 zásluhou Erasma Rotterdamského, ačkoliv už v r. 1514 byl řecký Nový zákon vytištěn jako součást tzv. Complutenské polygloty, která však byla vydána v celku až asi v roce 1522. V 16. století vyšla ještě další vydání řeckého Nového zákona (např. čtyři vydání pořídil francouzský tiskař Robert Estienne, a dokonce o devět vydání se zasloužil kalvínský teolog Theodor Beza).
Tato první vydání byla pořízena na základě poměrně mladých řeckých rukopisů. Přitom došlo k ustálení tohoto z kritického hlediska málo kvalitního textu, který dostal označení jako tzv. Textus receptus (tak je charakterizován řecký text v úvodu k 2. vydání Nového zákona holandské tiskařské rodiny Elzevierů z r. 1633). Ačkoliv už v 18. století byl tento text opatřen kritickým aparátem (např. ve vydání J. A. Bengela z r. 1734, ale zvláště v dvousvazkovém vydání od J. J. Wettsteina z let 1751/52), teprve v 19. století došlo ke kritickému vydávání i řeckého textu Nového zákona.
Ladislav Tichý. „Nová základní pomůcka ke studiu řeckého Nového zákona: 28. vydání Nestle-Aland“, Studia theologica 2014, roč. 4, č. 2, s. 209–217.
Počátky řeckého textu Nového zákona
První edice řeckého textu Nového zákona byla vytištěna v roce 1514 jako pátý svazek Komplutenské polygloty (Polyglotta Complutensis). Complutum byl latinský název španělského města Alcalá de Henares. Tento velký vědecký podnik podnítil v roce 1502 toledský kardinál Francisco Ximénez, který ho také financoval. Ke spolupráci přizval celou řadu španělských učenců, mezi nimiž byli hebraisté a znalci řečtiny.
Tisk a zveřejnění Komplutenské polygloty
Tisk textu Nového zákona byl započat v roce 1513 a dokončen byl 10. ledna 1514. Vedle řeckého novozákonního textu byl souběžně uveden latinský text Vulgáty. V následujících třech letech byl vytištěn hebrejsko-aramejsko-latinský slovník a čtyři svazky Starého zákona v hebrejštině spolu s aramejským, řeckým a latinským překladem.
Povolení ke zveřejnění celého díla však udělil papež Lev X. až v roce 1520. A než se dostalo do oběhu, předstihl ho Nový zákon, který připravil holandský humanista Erasmus Rotterdamský (cca 1466–1536). K dispozici měl sedm řeckých rukopisů, z nichž nejstarší pocházel z 11. století.
Erasmovo vydání řeckého Nového zákona
Erasmův řecký Nový zákon vydal v březnu 1516 basilejský tiskař Johann Froben (Frobenius). Erasmus nazval toto vydání Novum instrumentum omne, ale v dalším vydání (1519) se vrátil k důvěrně známému Novum testamentum. První vydání mělo náklad 1200 výtisků. Za Erasmova života vyšlo celkem pět vydání bez nějakých větších změn (2. vydání z r. 1519 užil při svém překladu Nového zákona do němčiny M. Luther).
Erasmův řecko-latinský text byl hlavní předlohou Jana Blahoslava, kněze a biskupa Jednoty bratrské, při jeho překladu Nového zákona do češtiny (vyšel v Ivančicích letech 1564 a 1568) a pracovali s ním ještě překladatelé Bible kralické, kteří měli k dispozici již novější vydání Nového zákona, připravená reformovaným teologem Theodorem Bezou. Jiří Just, „Novum Instrumentum omne“, Nové Bratrské Listy 1 (březen 2016), s. 10-11.
Textové úpravy a vliv Erasmova vydání
Je například známo, že v jediném řeckém rukopise knihy Zjevení, který měl Erasmus k dispozici, chybělo závěrečných šest veršů. Erasmus nechtěl čekat, až získá úplnější rukopis a sám si je z Vulgáty přeložil do řečtiny. Při přípravě dalších vydání pracoval s dalšími a dalšími rukopisy a v rámci dobových možností text nadále vylepšoval. S pomocí této textově-kritické metody, neustále zdokonalované, vznikají edice biblického textu v původních jazycích dodnes.
Nestle-Aland: Moderní vydání řeckého Nového zákona
Největší rozšíření a oblíbenost získalo vydání, které je dnes známé pod dvěma jmény jeho někdejších editorů: Nestle-Aland. Svůj počátek má v roce 1898, kdy Eberhard Nestle vydal řecký Nový zákon. Začátkem 50. let minulého století se do přípravy vydání zapojil také Kurt Aland. Jeho jméno se objevuje na titulním listu vedle jmen Eberharda a Erwina Nestleových od 21. vydání v r. 1952. V roce 2012 vyšlo 28. vydání Nestle-Aland. (Zdroj: Ladislav Tichý, „Nová základní pomůcka ke studiu řeckého Nového zákona: 28. vydání Nestle-Aland“, Studia Theologica 2014, roč. 4, č. 2, s. 209-217.)